Zaniklý hrad na strmém ostrohu na levým břehem Vltavy necelého 1,5 km jihozápadně od stejnojmenné obce.
Hrad se v historických pramenech objevuje pouze nepřímo, a to v predikátu, v němž se objevuje poprvé k roku 1261, kdy se po něm psal Albert erbu střely a poté i jeho bratr Beneš. V roce 1279 se již oba bratři píší po jiném majetku - Albert po Stropnici a Beneš po Chlumu. Ani v roce 1290, kdy daroval Albert Boršov vyšebrodskému klášteru se sídlo nezmiňuje. V církevním držení pak zůstala ves až do 19. století. Vzhledem ke krátkému období, kdy se Boršov objevuje predikátu, i charakteru a stavu lokality, lze předpokládat krátkou dobu života sídla omezenou nejspíše na třetí čtvrtinu 13. století, čemuž odpovídají i nepočetné archeologické nálezy.
Jednodílná přibližně lichoběžníková dispozice zaujala polohu na klesající ostrožně, která na jižní straně padá strmě dolů k Vltavě, na zbývajících třech stranách ji obíhá příkop s vyhozeným valem, který je na východní (čelní) straně zdvojen. Vlastní jádro je ploché bez jakýchkoliv stop zástavby, jediným terénním reliktem je čtverhranná jáma v západním konci, která však může být recentního původu. Hlavním konstrukčním prvkem tak bylo zřejmě dřevo. Svojí historií a podobou se hrad řadí do horizontu nejstarších a prozatím stále ještě málo známých šlechtických sídel.
Na první fotografii je pohled od východu z valu přes příkop na čelo jádra, na druhé pak obrácený z jádra na val v čele. Na třetí fotografii je zachycena zadní (západní) část jádra a na čtvrté příkop a val na severní boční straně. Celkový pohled na lokalitu od severovýchodu je k dispozici zde.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000