Bělušice

Tvrziště na ostrožně nad levým břehem potoka Dubovce, 1 km severozápadně od Vřesníka.

Prameny o lokalitě mlčí. August Sedláček uvažoval, že by mohla souviset se zaniklou vsí Bělušice, kterou, už jako pustou, prodal Čeněk Vyšehněvský z Barchova spolu s pustým dvorem, rybníčky Požeračem, Kukličkou, Pařízkem a Bělušickým a dvory v Kalu, Vidonicích a Brtvi Kunšovi z Oděrad a Crkleněvsi s podmínkou, že Kuneš nesmí prodat majetek nikomu jinému, než jemu. Po Čeňkově smrti dal král Vladislav právo Alžbětě z Barchova (1497), později připadl majetek k hradu Pecce.

Jádro vejčitého půdorysu zajistil ze strany přístupu do skály vylámaný šíjový příkop přecházející v níže položený okružní příkop s valem, který dnes v jižní části tvoří terasu. Zajištění valem lze předpokládat i před příkopem v čele, kde se však, zřejmě díky intenzivní zemědělské činnosti, nezachoval. Šíjový příkop je přeťat druhotně nasypaným přístupovým můstkem. Plocha jádra je, s výjimkou terénní deprese v zadní části, beze stop zástavby.

Na první fotografii je čelo od západu. Na druhé příkop s valem v zadní části dispozice, na třetí terénní deprese (pohled k čelu) a na posledním snímku čelní část od jihovýchodu.

SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887
SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 1. díl, A–J, Praha 1997
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989